Alešovo úterní okénko #02
Další republikové „Céčko“ sezóny za námi
Přední hráči Ostravské squashové ligy se ve Vyškově opět neztratili.
Kdo se probil až na bednu?
Přední hráči Ostravské squashové ligy se ve Vyškově opět neztratili.
Kdo se probil až na bednu?
Pojďme se podívat, jak se jim dařilo!
Aleš Kubíček – Před turnajem jsem nemohl dospat a cítil jsem slušnou sportovní formu. Optimismus mi dodával i vcelku přívětivý los v prvních dvou kolech. S oběma prvními soupeři, hráči z Vyškova Kaláškem a Alánem, jsem moc sil neztratil a pronikl jsem do čtvrtfinále. V tom na mě čekal Libor Přibyl, který mě v loňské sezóně několikrát na turnajích vyřadil. V zápase se mi dařilo diktovat tempo hry a po výhře 3:1 jsem postoupil mezi nejlepší čtyřku na turnaji. V semifinále jsem narazil na největšího favorita turnaje Pepu Šebka. Brzy jsem pochopil, že cesta do finále přes Šebka nevede. Pošetřil jsem si síly na zápas o třetí místo. V tom mě čekal bývalý špičkový hráč z Brna Jan Hráček. Moje taktika dropů a útočných boastů slavila proti již značně unavenému a hůře se pohybujícímu soupeři úspěch a dovedla mě k vítězství ve třech setech. Všechno se sešlo ve správný čas a na správném místě a ze třetího místa mám velkou radost.
Michal Kubíček se poprvé vydal na céčko mimo Ostravu a určitě nelitoval. V úvodním kole porazil hladce Václava Němce. Pak už jej však čekal běhavý Jirka Pinka, který je na kurtech ve Vyškově doma. Ze zápasu se stal obrovský maraton dvou běžců. Žádný míč nebyl konečný. Michal se ujal vedení 2:1 na sety, ale Pinka dokázal srovnat. Vypadalo to, že Michal už ani nebude mít dostatek sil, aby zvládl pátou sadu. Vyšel mu však úvod rozhodujícího setu a jeho soupeř značně znervózněl. Po výhře 3:2 se dostal Michal do skvělého čtvrtfinále. Tam ho čekal precizní Martin Honek. Na toho už herně neměl a rozloučil se prohrou 0:3. I tak je celkové 8. místo výborným výsledkem.
Petr Šimeček přijížděl na turnaj po krátké dovolené od squashe pln očekávání. Avšak práce trenéra Karla Wankeho začíná přinášet i tak první úspěchy. V prvním kole narazil na Michala Šomana. Zápas si ve třech setech pohlidal a dobře se rozehrál. Pak ale přišel Libor Přibyl. Libor se letos squashi zatím neměl možnost věnovat tolik, co v minulé sezóně, a byl tak pro Péťu hratelným soupeřem. Od stavu 1:1 na sety se však Péťa nevyvaroval nervozity a chyb a bohužel zápas prohrál 3:1. Poté přišly na řadu zápasy o konečné umístění. Prestižní byl zejména zápas s týmovým kolegou Markem Holušou. „Z jednoduchého zápasu, kdy jsem nevyužil finální údery a zbytečně soupeří pomohl, se stala 5setova bitva, kde jsem nakonec Marka porazil“, uvedl spokojeně Petr. Poslední zápas s Lukášem Kampem byl už jen rozloučením s turnajem. Sice Péťa prohrál 0:3, ale za předvedenou hru se nemusel stydět. Celkové 10. místo je hezká odměna za poctivou práci v tréninkové přípravě.
Marek Holuša - Čerstvě ženatý Marek zahájil trochu vydřenou výhrou nad zkušeným Blahou. Asi si představoval snadnější úvod turnaje, ale postup se počítá. Ve druhém kole ho čekal mladý Šebek, který Markovi, stejně jako ostatním soupeřům, nedal šanci. Marek si v dohrávce připsal jednu výhru a dvě prohry (s Kollárem a Šimečkem) a skončil celkově na 12. místě, za které připíše hezké body do národního žebříčku.
Tomáš Wrona - Tom se po delším čase objevil zase na squashovém turnaji. Musel absolvovat předkolo, aby se dostal do hlavní soutěže. Zvládl ho bez problémů a mohl se „těšit“ na zápas s favoritem Šebkem. Tom si sice dobře zaběhal, na postup však pomýšlet nemohl. V dohrávce ve spodní části pavouka Tom ukázal kvalitu a uběhal všechny zbývající soupeře. Po vítězství v pěti sadách nad ostravským hráčem Petrem Stryjou obsadil hezké 17. místo. Se svým výkonem mohl být určitě také spokojený. Škoda, že potkal Šebka tak brzy.
Zatím zde nemáme žádný komentář. Buďte první!
K přídání komentáře musíte být přihlášen.